Osm statečných

28.10.2010 - 15:00

Sobotní odpoledne již tradičně patří hokejbalu a tak jsme vyrazili do Rakovníka, aby jsme změřili síly s jejich mužstvem. Od tohoto zápasu jsme si slibovali 3 body a posun ze dna tabulky. S přibývajícími omluvenkami mi začínalo být jasné, že nás čeká velmi těžký zápas. Konečný verdikt byl pouhých 8 hráčů do pole. Nejhorší účast od začátku sezóny a zrovna s hratelným týmem.

Domáci nastoupili s dvanácti hráči do pole a dvěma brankáři. Svoji početní převahu hned od začátku využívali a zavřeli nás v obranném pásmu. Vytvořili si několik slibných šancí, které se jim naštěstí nepodařilo proměnit. Po 2 minutách hry nám domácí nabídli přesilovku, kterou v čase 3:57 využil Filip Král, když jeho nahození z kruhu skončilo v brance domácího golmana, kterému ukázkově clonil Čech. Zbytek třetiny se hrá přelévala z jedné strany na druhou, což se zajisté líbilo všem přihlížejícím divákům.

Začátek prostřední části nám opět utekl, nechali jsme se třikrát zbytečně vyloučit a Rakovník trestal. Po minutě a půl hry od modré čáry vypálil, nebyla to žádná velká rána, jenže já jsem míček vyrážečkou netrefil a bylo srovnáno. To domácí pořádně nakoplo a o 2 minuty později se odrazil míček k Boháčovi a ten mi parádně vymetl horní roh branky. Za chvíli jsme mohli vyrovnat, když se v situaci 2 na 2 ocitli Bukač a Lhotský. První jmenovaný však neměl kudy přihrát a tak zvolil střelu, kterou Hubálek s vypětím všech sil udržel. Třetí branku přidal opět v přesilové hře Pospíchal, když se mu podařilo mě propálit střelou z kruhu přímo mezi betony. Za stavu 1:3 to s námi vypadalo hodně špatně, ale nevzdali jsme se. Na rozdíl jediného gólu snížil obránce Petr Bukač tvrdou střelou od modré čáry. Rakovničtí najednou jakoby nevěděli co hrát a tak za 40 sekund tečoval druhý z Bukačů střelu Kašpara, přímo mezi betony domácího brankáře.

Do třetí část jsme nastupovali za vyrovaného stavu 3:3, ale již hodně unavení z běhání po Rakovnickém "letišti". To domácí moc dobře věděli a tak jsme se z obranného pásma dostávali jen velmi těžko. Svědčí o tom také poměr střel, který byl v poslední části 17:3 pro domácí. Hodně tomu pomohli i rozhodčí, kteří nás dost přísně vylučovali za zákroky, které byly běžně k vidění na obou stranách. Ani tak se ale domácím nedařilo vsítit rozhodující branku. Nakonec se to s obrovským štestím podařilo Kučabovi, když se k němu odrazil míček ze skrumáže, která vznikla před naší brankou po střele od modré čáry. Poslal tak  svůj tým do vedení. Na to jsme zareagovali oddechovým čásem a následnou powerplay, ve které jsme si vytvořil několik velmi slibných příležitostí, ale chybělo nám štěstí při koncovce.

V Rakovníku jsme odehráli vyrovnaný zápas, plný překvapivých zvratů, za který bysme si nějaký ten bod určitě zasloužili. Nestalo se tak a na bodový příděl si budeme muset ještě počkat. Na závěr bych rád poděkoval všem hráčům za parádní výkon, obětavost a bojovnost, kterou na hřišti předvedli.